Galaxie | ||||
|
Od starověku se lidé domnívali, že středem vesmíru je Země. Tento názor poopravil Mikuláš Koperník (Copernicus Nicolaus, 1473-1543), který za střed vesmíru označil Slunce, Země obíhala kolem něho. V 18. století přišli astronomové s hypotézou, která říkala, že Slunce je středem mnohem většího systému hvězd a tímto systémem je galaxie. V roce 1917 odhadl Harlow Shapley vzdálenost Slunce od středu Galaxie na 50 000 světelných let. Později byla tato hodnota zpřesněna na 30 000 světelných let. V roce 1924 zjistil Edwin Hubble, že naše Galaxie je jen jednou z mnoha.
Pohled na noční oblohu posetou hvězdami zná snad každý. Mnohem méně lidí však už ví, že není hvězda vše, co se za ni vydává a poznat, že některé světlé body jsou světlem ne jedné, ale světlem miliard hvězd nám ztěžuje jejich obrovská vzdálenost. Galaxie je obrovský systém hvězd, mezihvězdného prachu, mezihvězdného plynu a nezářivé hmoty. Systém je vázaný vzájemnou gravitací složek. Naše Galaxie (na obloze viditelná jako pruh podél ekliptiky – nazývané jako Mléčná dráha) je jedna z galaxií, pouze ji vidíme z vnitřku – od Slunce. Ostatní galaxie se nám jeví na obloze jako mlhavé obláčky. Proto byly dlouho považovány za mlhoviny (ještě Hubble svou monografii o galaxiích nazval Říše mlhovin – The Realm of Nebulae). Hrubý odhad ukazuje, že se v pozorovaném vesmíru (do vzdálenosti 10 miliard let) vyskytuje až 120 miliard galaxií.
Naše Galaxie
Pokud se při jasné, bezoblačné noci, daleko od světelného znečištění podíváme na oblohu, můžeme spatřit slabý pás světla táhnoucí se přes oblohu. Jedná se o Mléčnou dráhu, stříbřitý pás, který obepíná celou oblohu. Klene se od souhvězdí Štíra nahoru přes Orla, Labuť, Kassiopeji až do zimního souhvězdí Jednorožce. Potom klesá pod obzor, prochází Plachtami, Jižním křížem, Kentaurem, Střelcem až do Štíra. V rovníkových oblastech, odkud je vidět téměř celá obloha, ji lidé nazývají Nebeský pás, Zářící pás či Mléčný kruh, jinde dostala jméno Nebeská řeka či Stříbrná řeka. Někde ji zase považují za nebeskou cestu, pěšinu či dráhu, jako je tomu v indoevropských zemích (tedy i ve slovanských jazycích). Nikdo ale neznal její podstatu. Teprve výzkumy v 20. století ukázaly, že Mléčná dráha je naše galaxie (Galaxie), viděná od jedné z jejích 200 miliard hvězd – ze sluneční soustavy. Jsme blízko roviny souměrnosti disku Galaxie, takže Mléčná dráha rozděluje oblohu na dvě stejné poloviny. Galaxie je domovem naší sluneční soustavy, stejně jako více než 200 miliard dalších hvězd a jejich planet, tisíců hvězdokup a mlhovin. Jedná se o spirální galaxii s centrální příčkou a radiálními rameny, které začínají ve středu a vytváří spirálovitý tvar. Slunce (a naše sluneční soustava) se otáčí kolem středu Galaxie – galaktického středu, přičemž pro dokončení jednoho oběhu potřebuje přibližně 220 milionů let. Domníváme se, že Slunce a sluneční soustava obíhá kolem středu Galaxie konstantní rychlostí. Za svoji existenci tak vykonalo méně než 25 oběhů kolem středu Galaxie.
|
