Družice |
|
ISS
Původní plán na výstavbu velké modulové orbitální stanice byl vyhlášen v roce 1984 americkým prezidentem Ronaldem Reganem. Následovalo několik změn koncepce celé stanice a do projektu byla přizvána Evropská kosmická agentura ESA, Kanadská kosmická agentura CSA a Japonská kosmická agentura JAXA. O několik let později se do plánů výstavby zapojila také Ruská kosmická agentura RKA. Mezinárodní rozměr spolupráce dal vzniknout i názvu celé ho projektu – Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station). S její výstavbou se definitivně začalo 20. listopadu 1998 vypuštěním modulu Zarja. Kompletní by Mezinárodní kosmická stanice ISS měla být v roce 2011 po vynesení ruského víceúčelového laboratorního modulu MLM a evropského manipulátoru ERA.
Celá stanice má šířku 108 m, délku 74 m a výšku 45 m. Svoji základnu má tedy velkou jako fotbalové hřiště. Vnitřní hermetizovaný prostor dosahuje objemu kolem 1 200 m3. Finanční částka vynaložená na stavbu a provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS se odhaduje zhruba na 100 miliard euro a je rozdělena mezi výše zmíněné partnery, kteří se na výstavbě podílejí. Ze členských států ESA se na projektu Mezinárodní kosmické stanice ISS podílejí částkou 8 miliard euro Belgie, Dánsko, Francie, Holandsko, Itálie, Německo, Norsko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko. První stálá posádka se na Mezinárodní kosmické stanici ISS usadila v listopadu 2000 a od té doby je nepřetržitě obývána. Nejprve tvořili posádku tři kosmonauti a na velitelském postu se střídali zástupci Ruska a Spojených států amerických. Po tragické havárii raketoplánu Columbia v roce 2003 se zredukoval počet členů stálé posádky na dva a výstavba byla zastavena až do obnovení letů raketoplánů. Poté se zase přešlo na systém tříčlenných dlouhodobých posádek. Zlom přišel v první polovině roku 2009, kdy byla stálá posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS rozšířena na šest kosmonautů. Pro uskutečňování vědeckých experimentů v oblasti biologie, lidské fyziologie, fyziky, materiálového výzkumu a pozorování Země je Mezinárodní kosmická stanice ISS vybavena několika vědeckými moduly. Konkrétně se jedná o americký laboratorní modul Destiny, evropský Columbus a japonský Kibo, který je největším laboratorním komplexem na stanici. Ruské vědecké vybavení je prozatím umístěno v různých částech ruského segmentu. V následujících letech připravuje RKA vypustit dva malé vědecké moduly MRM a jednu velkou víceúčelovou laboratoř MLM.
Aktuální pozice ISS
Přelety ISS
Aktuální pozice ostatních družic Přelety všech družic pro dnešní noc do 4,5 mag.
|
